TECHNICKÁ, KONSTRUKČNÍ A VÝROBNÍ DOKUMENTACE K PROVÁDĚNÍ TLAKOVÝCH NÁDOB A ZAŘÍZENÍ

 

Ing. Vladimír Kudělka, Ph.D.
František Dolák d.t.
Mgr. Marek Kudělka

Konstrukční a výrobní dokumentace pro vodotrubné kotle
dle ČSN EN 12952 části 5 i 6 a také pro válcové kotle
dle ČSN EN 12953 části 4, 5

Výrobce musí vypracovat konstrukční a výrobní dokumentaci v níže uvedeném rozsahu, která musí být předána odběrateli podle znění smlouvy (kontraktu). Dokumentace musí být výrobcem uchovávána po dobu nejméně 10 let.

Dokumentace musí obsahovat alespoň:

1. Popis vodotrubného (válcového) kotle
2. Umístění identifikačních značek vodotrubného (válcového) kotle (viz Značení)
3. Výkresy celkového uspořádání vodotrubného (válcového) kotle, návody k obsluze kotle, také k jeho provozu i provozní diagnostice.
4. Výrobní výkresy částí namáhaných tlakem
5. Přehled tloušťek různých částí namáhaných tlakem a korozních/erozních přídavků
6. Seznam základních materiálů a kopie materiálových osvědčení (dokumentů kontroly, atestů)
7. Seznam přídavných materiálů a kopie materiálových osvědčení (dokumentů kontroly, atestů)
8. Seznam použitých specifikací postupů svařování (WPS), které uvádějí odkazy na příslušné schválené postupy svařování WPQR)
9. Seznam svářečů podílejících se na výrobě a montáží s referenčním číslem (čísly) jejich kvalifikace
10. Rozsah a místo nedestruktivního zkoušení (NDT), včetně seznamu použitých postupů nedestruktivního zkoušení a seznamu zkušebních techniků NDT s referenčním číslem (čísly) jejich kvalifikace
11. Podrobné údaje o všech schválených návrhových modifikacích/výrobních změnách (odchylkách), které byly provedeny během výroby
12. Protokol (protokoly) o hydraulické tlakové zkoušce a konečné zkoušce
13. Prohlášení o shodě dle těchto norem a legislativního (právně-technického) předpisu

Dokumentace sestavy vodotrubného kotle zahrnuje: vodotrubný kotel, včetně všech částí namáhaných tlakem, od vstupu napájecí vody (včetně vstupní armatury), až po výstup páry a/nebo horké vody (včetně výstupní armatury nebo není-li použita armatura, po první obvodový svar nebo přírubu za výstupní sběrnou komorou), všechny přehříváky, přihříváky napájecí vody, příslušné bezpečnostní prvky a spojovací potrubí, které jsou ohřívány spalinami a nelze je odpojovat od hlavního systému vřazenými uzavíracími armaturami. Dále potrubí připojená ke kotli, která se využívají pro vypouštění vody z kotle, odvzdušňování, chlazení předehřátých par atd., až po první odpojovací ventil v potrubí za kotlem. Rovněž přihříváky, které jsou ohřívány spalinami nebo jiným způsobem a vybaveny vlastními bezpečnostními prvky, včetně všech kontrolních a bezpečnostních systémů. Dále odpojitelné přehříváky, přihříváky, ohříváky napájecí vody a příslušná propojovací potrubí. Rovněž zařízení pro zásobování teplem (plynové hořáky) nebo vytápění (topeniště pro tuhá paliva). Také zařízení pro přípravu a přívod paliva do kotle, včetně kontrolních systémů. Taktéž zařízení pro zásobování kotle napájecí vodou, včetně kontrolního systému. Pak také tlakové expanzní nádoby a nádrže pro zařízení na přípravu horké vody. Také ostatní provozní zařízení jako jsou nosné ocelové konstrukce, tepelné izolace a/nebo vyzdívky a opláštění. Také zařízení pro zajištění přívodu vzduchu do kotle, včetně ventilátorů a předehříváků vzduchu, které jsou ohřívány spalinami. Taktéž spalinové cesty kotle umožňující proudění spalin kotlem až po vstup do komína, včetně sacích ventilátorů a zařízení ke snížení znečištění vzduchu (filtry). Rovněž ostatní zařízení, která jsou nutná pro provoz kotelního zařízení, tj. regulační a řídící i diagnostická zařízení kotle.

Vybavení kotelního zařízení musí být zárukou a musí zajistit, aby se stupeň nebezpečí vzniklý při provozu vodotrubných kotlů snížil na minimum, a aby byla zajištěna odpovídající bezpečnost proti vzniku nebezpečných stavů, které mohou vzniknout při uvádění vodotrubného kotle do provozu. Tato bezpečnost se docílí využitím vhodných metod při konstrukci, výrobě, zkoušení a kontrole, které jsou uvedeny v jednotlivých částech této normy.

Značení vodotrubného kotle:

Vodotrubný kotel a každá součást podrobené jednotlivým zkouškám musí být opatřeny trvalým a číselným označením uvádějícím identitu a původ kotle i přípustné provozní parametry. U každého vodotrubného kotle nebo součásti musí být toto označení provedeno nad průlezem hlavního parního a vodního bubnu nebo přednostně na štítku, který je trvale připevněný k hlavní tlakové části kotle. Značení musí obsahovat tyto údaje:

1. a) název a adresu výrobce
2. b) výrobní číslo
3. c) rok výroby
4. d) nejvyšší dovolený tlak a teplotu
5. e) datum první hydraulické zkoušky
6. f) číslo této evropské normy
7. g) referenční číslo odpovědné organizace třetí strany, přichází-li to v úvahu
8. h) označení CE, přichází-li to v úvahu (na štítku, v dokumentaci)
9. i) maximální trvalý výkon

Dokumentace o konečném posouzení vodotrubného kotle a rozsah posouzení

Každý hotový kotel, navržený a vyrobený podle této evropské normy, musí být předmětem konečné kontroly a zkoušky shody s požadavky schválených konstrukčních výkresů a této evropské normy. Konečné posouzení se provádí v tomto rozsahu:

1. A) Vizuální a rozměrová kontrola (konečná zkouška)
2. B) Veškerá kontrola se provádí vizuálně, ale může být doplněna kontrolami dle zvyklostí výrobce a to za účelem shody s požadovanou bezpečností kotle
3. C) Každá tlaková část kotle musí být podrobena konečnému posouzení na místě nebo na místě montáže celého zařízení
4. D) Musí se provést kontrola rozměrů souvisejících s bezpečností a kontrola umístění součástí ve vodotrubném kotli, kontrola kruhovitosti a odchylek rovnosti válcových součástí a bubnů. Rozteče a shoda s návrhem trubkových otvorů musí být podrobeny namátkové kontrole
5. E) Povrchy se kontrolují z hlediska zjištění vad, zvláště v případě lisovaných součástí. V těch případech, kdy součásti nebyly lisovány nebo již byla u nich provedena kontrola povrchových vad během výroby, musí být konečné posouzení omezeno aspoň na oblasti mezi spoji.
6. F) Montáž bubnů a komor, připojovacího potrubí, trubkovnic, separátorů, chladičů do vodotrubných kotlů, musí být podrobena kontrole odpovídajícího uspořádání podpěr a možnosti jejich dilatace.
7. G) Je-li to účelné, provádí se kontrola vnitřních připojovacích částí bubnů a ostatních součástí.
8. H) Provádí se kontrola přístupnosti přístupových a kontrolních otvorů i vhodnosti těchto otvorů pro umístění kontrolního zařízení.
9. I) U hlavních součástí navržených na provoz v rozsahu meze tečení, musí být provedena namátková kontrola zajištění a umístění zařízení pro měření meze tečení (např. body měření roztažnosti, replikace povrchu).

Dokumentace sestavy válcového kotle zahrnuje: válcový plášť kotle, plamenec (1. tah – válcový, vlnitý nebo s fairbairnskými prstenci), přední trubkovnice nebo přední dno, zadní dno nebo zadní trubkovnice, žárová trubka /(trubky) pro 2. tah/3. tah, případně s rozpěrnými trubkami nebo tyčovými rozpěrkami/, plášť (buben vratné komory), trubkovnice vratné komory, vodou chlazené dno zadní vratné komory, závěsná oka, výztužné rohové rozpěrky, odbočky, podpěry, kontrolní otvory (průlezy). Hlavními talkovými částmi jsou části, které tvoří tlakový plášť a části, které jsou podstatné pro integritu kotle.

Dokumentace sestavy jiných kotlů, tj. vodou chlazeného kotle s vnitřní vratnou komorou (s plamencem a trubkovnicí), vodou chlazeného kotle s vnější vratnou komorou (s plamencem a membránovou stěnou), vodou chlazeného kotle s částečně uvnitř umístěnou vratnou komorou (s plamencem a trubkovnicí), kotle s vnější vratnou komorou a kotle s vratným plamenem (s plamenem a trubkovnicí) mají obdobné další části ve své sestavě i dokumentaci.

Válcové kotle dle ČSN EN 12953 jsou s objemy většími, než 2 litry, k výrobě páry a/nebo také k přípravě horké vody při nejvyšším dovoleném tlaku větším, než 0,5 bar a s teplotou vyšší, než 110°C.

Vybavení kotelního zařízení musí být zárukou a musí zajistit, aby nebezpečí související s provozem válcových kotlů byla snížena na minimum, a aby byla zajištěna odpovídající ochrana proti nebezpečím, která přesto mohou vzniknout, je-li kotel uveden do provozu. Této ochrany lze dosáhnout náležitými konstrukčními, výrobními, zkušebními a kontrolními metodami a technikami, které jsou obsaženy v jednotlivých částech této normy

Norma stanovuje požadavky, jak pro přímo vytápěné kotle, tak pro elektricky vytápěné kotle, včetně nízkotlakých kotlů, jakož i pro kotle na odpadní teplo s tlakem na straně odpadních plynů (spalin) nepřevyšujícím 0,5 bar, válcového provedení, vyrobené z uhlíkové oceli nebo z uhlíko-manganové oceli tavným svařováním a s konstrukčním tlakem nejvýše 40 bar. Kotle jsou určeny pro provoz na pevnině, k výrobě páry nebo k přípravě horké vody.

Norma platí pro zdroje páry a horké vody, od vstupní přípojky napájecí vody nebo vody, až po výstupní přípojku páry nebo vody, a pro ostatní přípojky, včetně ventilů a armatur pro páru a vodu. jsou-li použita přivařená dna, uvedené požadavky začínají nebo končí u svaru, kde by měly být připojeny příruby, jsou-li použity.

Značení válcového kotle (údaje na štítku a v dokumentaci):

1. a) číslo této evropské normy
2. b) název a adresu výrobce
3. c) rok výroby
4. d) typ a výrobní číslo výrobce kotle
5. e) nejvyšší pracovní tlak v bar
6. f) podle vhodnosti tyto informace:

horkovodní kotel – nejvyšší výstupní teplota vody

přehřívák – nejvyšší teplota páry

1. g) nejvyšší tepelný výkon v kW
2. h) hydrostatický zkušební tlak v bar
3. i) datum hydrostatické zkoušky
4. j) nastavený tlak pojistného ventilu v bar
5. k) identifikační značku odpovědného orgánu, přichází-li to v úvahu
6. l) označení CE, přichází-li to v úvahu (na štítku, v dokumentaci)

Dokumentace o konečném posouzení válcového kotle a rozsah konečného posouzení  

Každý hotový kotel, navržený a vyrobený podle této evropské normy, musí být předmětem konečné kontroly a zkoušky shody s požadavky schválených konstrukčních výkresů a této evropské normy. Konečné posouzení se provádí v tomto rozsahu:

1. A) Vizuální kontrola a rozměrová kontrola kotle (konečná zkouška). Tato musí zahrnovat níže uvedené činnosti:

1) Kontrolu shody konstrukce se schválenými konstrukčními výkresy výrobce kotle, včetně rozměrových požadavků podle tolerancí stanovených ve výkresech a v této evropské normě. Výsledky rozměrové kontroly (v sestaveném stavu) musí být dokumentovány.

2) kontrolu stavu hotového kotle se zvláštní zřetelem na provedené svary, přípojky hrdel a připojení, pokud se týká profilu svarů a celkové geometrie svarů, v souladu se schváleným konstrukčními výkresy a touto evropskou normou.

3) Kontrolu značení materiálu z důvodu identity materiálu na základě dokumentovaných záznamů

4) Kontrolu identifikace svářečů a nedestruktivní kontroly na kotli podle dokumentace, je-li to aplikovatelné.

Všechna nápravná opatření, jež jsou důsledkem této kontroly, musí být provedena, podrobena opakované kontrole a vyřešena před hydrostatickou tlakovou zkouškou.

 

1. B) Kontrola dokumentace musí minimálně obsahovat:

Kontrolu dokumentů – např. osvědčení (certifikáty, protokoly) o zkouškách schvalování postupů svařování WPQR a jejich odsouhlasení, osvědčení (certifikáty) o zkouškách svářečů a jejich schválení i odsouhlasení, osvědčení (certifikáty) pracovníků nedestruktivní kontroly (NDT) a jejich odsouhlasení, protokoly o zkouškách během výroby, protokoly o NDT zkoušení, protokoly o tepelném zpracování (PWHT) po svařování, protokoly o rozměrové kontrole. Rozsah kontrol a všechny odchylky musí být zaznamenány (protokolovány). Všechna nápravná opatření, jež jsou důsledkem této kontroly, musí být provedena, podrobena opakované kontrole a vyřešena před hydrostatickou tlakovou zkouškou.

 

1. C) Hydrostatická tlaková zkouška se provádí za účelem:
2. Aby bylo možné prokázat pevnost a integritu hotového kotle i stanovit, že nedošlo ke vzniku žádné větší chyby nebo vady, musí být kotel podroben hydrostatické tlakové zkoušce při tlaku, který je uveden v ČSN EN 12953-3.

2) Je-li nutné, v důsledku nepřístupnosti koutových svarů ČSN E 12953-4 provádět rovněž hydrostatickou tlakovou zkoušku kotlů při tlaku větším, než je tlak stanovený v normě ČSN EN 12953-3, musí být provedena kontrola výpočtu, aby se zajistilo, že membránové napětí v libovolné součásti zkoušeného kotle nepřekračuje 90% 0,2%-ní konvenční meze kluzu Re materiálu při teplotě okolního prostředí.

V případech, kdy by mělo dojít k překročení 90% 0,2%-ní konvenční meze kluzu Re při pokojové teplotě, musí být návrh kotle změněn, aby se zajistilo, že k tomu nedojde.

Zkušební tlak musí být aplikován a udržován po dostatečně dlouhou dobu, a aby bylo možné provést vizuální kontrolu všech povrchů a spojů, avšak v žádném případě nesmí být tato doba kratší, než 30 minut. Kotel nesmí vykázat žádné známky celkové plastické deformace nebo netěsnosti.

Je důležité, aby byl kotel správně odvzdušněn a tak se zabránilo tvorbě vzduchových kapes před použitím zkušebního přetlaku. Zkušební teplota vody musí být taková, aby se zabránilo vzniku křehkého lomu, tedy nad 0  ͦC, nejlépe cca 20   ͦC.

Před provedením důkladné kontroly kotle se doporučuje snížit tlak nejméně na 1,1násobek nejvyššího pracovního tlaku, avšak nejvýše na 0,9násobek zkušebního tlaku.

 

1. D) Kontrola po hydrostatické tlakové zkoušce

Jedná se o vizuální prohlídku, která se musí provést po tlakové zkoušce a po vypuštění i rovněž vyčištění kotle. Kontrolou se určí, zda v důsledku tlakové zkoušky nedošlo k nějakému poškození.

Kontrolou se rovněž určí použité značení a jeho přesnost, které požaduje tato evropská norma a schválené konstrukční výkresy. Rozsah kontroly a všechny odchylky musí být zaznamenány.

 

1. E) Kontrola bezpečnostní výstroje

Musí být provedena kontrola, zda je kotel vybaven bezpečnostní výstrojí v souladu s požadavky této normy.

Personál provádějící konečné posuzování musí mít přístup ke všem dokumentům/záznamům, které se týkají kontrolovaného kotle.

Výrobce musí umožnit odpovědnému (notifikovanému) orgánu v průběhu výroby, je-li to vhodné, úplný přístup ke všem výkresům a výpočtům nezbytným pro kontrolu návrhu a rozměrů součástí. Neprovádí-li montáž výrobce na místě, musí výrobce poskytnout veškeré informace, aby bylo možné provést kontrolu až při montáži kotle.

Konstrukční a výrobní dokumentace pro netopené tlakové nádoby podle ČSN EN 13 445- 4 a 5

Tlaková nádoba zahrnuje přivařené části až po příruby hrdel včetně, přišroubované nebo přivařené přípojky nebo hranu, na kterou má být prvním obvodovým svarem přivařeno připojovací potrubí nebo jiné elementy. Termín netopené vylučuje nádoby, které jsou vystaveny přímo vytvářenému teplu nebo plamenu dopadajícímu z topného procesu. Toto vylučuje nádoby vystavené elektrickému ohřevu nebo ohřevu procesním tokem. Norma se nevztahuje na nádoby a tlaková zařízení určená pro výrobu páry nebo přehřáté vody o teplotě vyšší než 110 ͦ C. Tlakovou nádobu tvoří plášť a jeho přímé příslušenství, konstruovaný a také vyrobený pro jímání tekutin pod tlakem, a to až po bod připojení k jinému zařízení. Vzhledem k únavě materiálu nádoby nesmí podobu životnosti počet cyklů překročit 500.

Výrobce musí vypracovat konstrukční a výrobní dokumentaci v níže uvedeném rozsahu, která musí být předána odběrateli podle znění smlouvy (kontraktu). Dokumenty se budou měnit v závislosti na typu a složitosti tlakové nádoby, avšak podle použitelného rozsahu musí zahrnovat následující níže uvedené prvky. Dokumentace musí být výrobcem uchovávána po dobu nejméně 10 let. Dokumentace musí obsahovat alespoň:

1. Seznam dokladů pro každou tlakovou nádobu podle jejich pořadových identifikačních čísel
2. Technické specifikace zařízení
3. Výrobcova analýza nebezpečnosti
4. Konstrukční a výrobní plán
5. Pevnostní výpočet a výkresy(včetně seznamu všech výkresů s vyznačením revize), včetně rozpisu nebo kusovníku částí
6. Posouzení konstrukce, schválení konstrukce (je-li vhodné)
7. Tabulkový seznam materiálů použitých na tlakovou nádobu
8. Dokumenty osvědčení materiálů, včetně přídavných (svařovacích) materiálů
9. Postupy pro zajištění identifikovatelnosti materiálu
10. Plány jakosti (jsou-li vhodné) nebo program zkoušek
11. Postupy tváření
12. Údaje vztahující se k úpravě dílců (např. tváření, úkosování)
13. Seznam použitých specifikací schválených svařovacích postupů a schválených svářečů nebo svářečských operátorů
14. Seznam všech subkontrahovaných úkonů nebo dílců
15. Výsledky zkoušek z kontrolních plánů (jsou-li vhodné)
16. Seznam postupů NDT a použitého kvalifikovaného personálu
17. Protokoly o zkouškách NDT (včetně radiogramů)
18. Postupy a výsledky PWHT (diagramy čas/teplota)
19. Kopie zpráv (protokolů) o vadách (kvalitě, celistvosti materiálů a svarových spojů), postupy oprav
20. Protokol o konečné přejímce a kontrole po tlakové zkoušce
21. Protokol o tlakové zkoušce
22. protokol o rozměrové kontrole (ve stavu po smontování)
23. Záznam o značení a detaily štítku (otisk, fotografie, aj.)
24. Kopie písemného prohlášení o shodě s touto normou
25. Provozní návody v souladu s ČSN EN 764-6

 

Kontrola a přístupnost dokladů:

Výše uvedené doklady musí být snadno dostupné příslušným orgánům (AO, NB). Všechny dokumenty musí být čitelné a plně identifikovatelné k příslušné tlakové nádobě. Doklady musí být chráněny před poškozením a zničením.

Uchování dokladů:

Po dokončení, oražení a ověření tlakové nádoby je výrobce nebo zástupce odpovědný za bezpečné uložení všech dokumentů a dokladů po dobu nejméně 10 roků. Během této doby musí být dokumenty snadno dostupné příslušným národním orgánům pro kontrolu během životnosti provozovaného zařízení. Před zničením dokumentace ji musí výrobce nádoby nabídnout provozovateli tlakové nádoby, jestliže je tato dokumentace považována za podstatnou národním orgánem provádějícím provozní kontrolu, nebo když je požadováno její udržování po dobu životnosti tlakové nádoby. Alternativně se musí výrobce nádoby a kupující dohodnout o uchování dokumentace ve stádiu objednávky, kdy není žádný další kontakt po 10 letech nutný.

Doprava: Výrobce nádoby je zodpovědný za zajištění všech nutných ochran proti poškození nebo zhoršení stavu nádoby při dopravě nebo skladování, včetně její opatření záslepkami, ochrannými nátěry, odpovídajícími podpěrami, naplnění dusíkem a pod.

Prohlášení o shodě musí být vystaveno pro každou nádobu. V prohlášení musí být uvedena sériová čísla nádob obsažených v dávce.

 

Značení nádoby:

Zařízení a příslušenství vyrobené dle požadavku této normy musí být označeno číslem této normy a rokem výroby. Požadované značení musí být provedeno – umístěno na nápadném (viditelném) místě tak, aby bylo přístupné po instalaci nádoby.

Způsob značení – značení musí být provedeno:

– přímým vyrážením na zařízení

– na samostatném štítku trvale připojeném k zařízení nebo příslušenství

– na podložce, konzole nebo konstrukci přímo a trvale připojené k zařízení nebo příslušenství.

Přímé vyrážení – pokud je požadované značení prováděno přímým vyrážením na zařízení nebo příslušenství, musí být použita „nízkonapěťová razidla“ se zaoblenými hroty, tj. se značením s přerušovaným reliéfem. Výška znaků nesmí být menší, než 5 mm. Přímé vyrážení nesmí být používáno (prováděno) pro zařízení vyráběné:

• z ocelových plechů o tloušťce menší než 6 mm,
• ze zušlechťovaných materiálů o tloušťce menší, než 12 mm,
• nebo pokud je to jinak zakázané touto normou.

Štítek: Štítky musí být vyráběny z kovu vhodného pro předpokládaný provoz a o tloušťce dostatečné pro odolání deformaci způsobené značením a musí být kompatibilní se způsobem připevnění. Tloušťka musí být minimálně 1 mm. Znaky musí být o výšce min. 5 mm a mohou být provedeny odléváním, leptáním, ražením, vyrážením nebo rytím, včetně označení EN 13445. Značení na štítku musí být provedeno před připevněním štítku na zařízení a výrobce musí zajistit jeho připevnění na správnou nádobu. Musí být připevněn pevně např. nýty, jeden nýt orazí razidlem AO/NB a také razidlo orazí na štítek.

Obsah značení:

Štítek musí obsahovat následující označení. jako minimum musí být plně provedeno značení pod body a) a b) viz níže. V závislosti na typu zařízení musí být dodrženy požadavky na značení pod bodem c).

1. a) Všechna zařízení:

1) Administrativní údaje:

– název výrobce nádoby nebo jeho značku a adresu

– odkaz na tuto normu, např. EN 13445 a použité vydání

– rok výroby

– typ a identifikaci série nebo dávky a pořadové identifikační číslo zařízení

2) Technické údaje:

– nejvyšší dovolený tlak PS v bar

– nejvyšší dovolená teplota TS_max ve ͦ C

– nejnižší dovolená teplota TS_min ve ͦ C

1. b) V závislosti na typu zařízení doplňující údaje:

– identifikace tekutin, včetně případných výstražných značek

– konstrukční tlak P_d v bar

– konstrukční teplota T_d ve ͦ C

– zkušební tlak P_t v bar a datum

– vnitřní objem v L

– nastavovací tlak pojistného zařízení v bar

– výkon zařízení v kW

– napájecí napětí ve V

– uvažované použití

– plnící poměr v kg.L^-1

– maximální hmotnost náplně v kg

– hmotnost nádoby v kg

– skupina tekutiny

– demontovatelné části vyráběné jako identifikovatelné pro zařízení jehož tvoří součást

1. c) Pokud je to nutné, výstrahy upevněné k tlakovému zařízení zobrazující upozornění na předvídatelné nesprávné zacházení.

 

Konstrukční a výrobní dokumentace pro průmyslové potrubí dle ČSN EN 13480-4 a 5

Norma určuje požadavky pro průmyslové potrubní systémy a podpěry, včetně bezpečnostních systémů z kovových materiálů s ohledem na zajištění bezpečného provozu. Tato norma platí pro kovové potrubí nad zemí, v kanálech nebo v zemi bez ohledu na tlak.

Výrobce musí vypracovat konstrukční a výrobní dokumentaci v níže uvedeném rozsahu, která musí být předána odběrateli podle znění smlouvy (kontraktu). Dokumentace musí být výrobcem uchovávána po dobu nejméně 10 let. Dokumentace musí obsahovat alespoň:

1. Schéma potrubí a strojního zařízení P & I diagram
2. Seznam projekčních a provozních podmínek
3. Výkresy uspořádání potrubí a potrubních podpěr s rozměry (mohou zahrnovat výkresy izometrií, sestavné výkresy, pohledy, uspořádání základů), seznamy částí (rozpis, kusovník), konstrukční výpočty a technický výrobní/montážní postup
4. Seznam dílů a součástí potrubí s rozměry, normami materiály
5. Materiálové certifikáty (dokumenty kontroly, atesty) pro základní materiály a svařovací (přídavné) materiály
6. Dokumentace pro různé součásti např. armatury, zabezpečovací zařízení
7. Dokumenty svařování (WPS, WPQR, BPS, BPAR, svařovací plány, svářečský personál aj.)
8. Dokumenty NDT a DT zkoušení a kontrol
9. Dokumenty tepelného zpracování (postupy, personál)
10. Dokumenty těsnostních, tlakových nebo ekvivalentních zkoušek
11. Informace o značení
12. Certifikace o shodě s konstrukcí (posouzení shody, CE certifikát)
13. Prohlášení o shodě pro výrobu potrubí a instalaci
14. Protokol tlakové zkoušky
15. Prohlášení o shodě
16. Provozní instrukce

 

Konečná dokumentace musí obsahovat soubor konstrukční dokumentace, výrobní dokumentace a provozních instrukcí. Konečná dokumentace může obsahovat kopie originálních dokladů, vyjma dokladů 14. a 16.

Konstrukční a výrobní dokumentace – výrobce musí sestavit konstrukční a výrobní dokumentaci takovým způsobem, aby konstrukce a výroba potrubí odpovídala požadavkům této normy a odsouhlasenému návrhu konstrukce.

Provozní instrukce – výrobce musí sestavit pro uživatele provozní instrukce obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k uvádění do provozu, obsluze, navrhované údržbě a právo provádět uživatelské kontroly provozu – kontroly potrubního systému.

provozní instrukce musí zahrnovat konstrukční údaje a hlavní rozměry dodaného potrubí, jakož i informace obsažené ve značení. Kde je to vhodné, musí tyto instrukce také zahrnovat dokumenty, které jsou nezbytné pro plné porozumění provozním instrukcím, výkresy a také schémata.

Dokumentace pro kupujícího – tvoří jedna kopie konečné dokumentace. Konstrukční a výrobní dokumentace může být dodávána vcelku nebo postupně po částech, v souladu se smlouvou (kontraktem, objednávkou) mezi zúčastněnými stranami.

Konečné vyhodnocení a dokumentace – výrobce musí provést konečné vyhodnocení dříve, než vystaví konečný certifikát (prohlášení o shodě, CE certifikát AO/NB), aby ověřil, že potrubní systém byl vyroben v souladu se všemi specifikovanými požadavky. Musí být poté k tomu vystavena požadovaná dokumentace.

 

Značení a dokumentace

Značení montážních celků a součásti k montáži – všechny montážní celky a součásti musí mít označení k jejich identifikaci. Značení musí být provedeno barvou, vyrážením nebo štítky. Pro značení materiálů určených pro práci v oblasti tečení nebo při cyklickém zatížení smí být použita pouze razidla se zaoblenými hranami vyvolávající nízká napětí.. Toto značení musí zůstat viditelné během celé montáže.

Značení  a identifikace smontovaného potrubí – provádí se za účelem, aby byla poskytnuta řádná identifikace potrubí nebo potrubních částí, musí být potrubí po montáži označeno barvou, písmeny, přívěsnými štítky aj. Ze značení musí být možno stanovit systém, ke kterému potrubí náleží.

CE značení smontovaného potrubí – CE značení musí obsahovat:

1. a) jedno CE značení pro každé potrubí nebo
2. b) pro sestavy potrubí, sestávající z více než jednoho potrubí, jedno CE značení za předpokladu, že je jasně viditelné a průvodní dokumentace dodaná výrobcem uživateli jasně definuje hranice smontovaného potrubí (viz PED směrnice).

Značení – všechna  potrubí kategorií I až III musí nést jednoznačné označení přímo na potrubí nebo na štítku k němu připojeném, které se vztahuje k dokumentaci obsahující údaje nutné pro provoz, údržbu a periodické kontroly.

Značení potrubí musí obsahovat:

1. a) jednoznačnou identifikaci vztahující se k příslušným součástem potrubního systému a ke konečné dokumentaci
2. b) název a adresu výrobce (jestliže se podílí více výrobců, měly by být uvedeny údaje hlavního výrobce) a rok výroby
3. c) popis potrubí, včetně skupiny obsažené tekutiny a kategorie potrubí
4. d) jmenovitý průměr DN, u přechodů oba jmenovité průměry DN
5. e) nejvyšší dovolený tlak PS v bar
6. f) nastavovací tlak pojistných zařízení v bar, pokud jsou použita
7. g) nejvyšší/nejnižší konstrukční teplota (TS_max/TS_min) ve stupních Celsia ( ͦ C)
8. h) zkušební tlak _ptest v bar a zkušební tekutina pro tlakovou zkoušku, pokud to není voda
9. i) datum tlakové zkoušky
10. j) odvolání na tuto evropskou normu a potrubní kategorii
11. k) identifikační značka (značky) odpovědného orgánu (AO/NB), pokud přichází v úvahu
12. l) CE značka, pokud přichází v úvahu

Pro potrubní kategorie 0 musí být položky a), b), c) a d) uvedeny pouze v dokumentaci.

Údaje uvedené v h) a i) mohou být uvedeny v programu tlakové zkoušky nebo v diagramu tlakové zkoušky.

Značení musí být připojeno v nápadných (viditelných) polohách v každém z následujících míst:

– blízko hlavního potrubí

– u všech bodů odběru

Body odběru musí být vyznačeny na hlavním potrubí s uvedením obsažené tekutiny.

Konečná dokumentace musí být předložena po dokončení výroby i po montáži potrubí a to v souladu s normou ČSN EN 13480-5.

 

POSTUPY PROVÁDĚNÍ DOKUMENTACE, VÝROBY A MONTÁŽE KONSTRUKCÍ VÝROBKŮ A ZAŘÍZENÍ, VČETNĚ UVÁDĚNÍ DO PROVOZU

Projekční dokumentace – Dokumentace musí být v souladu se Stavebním zákonem zák. č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a novely zák. č. 350/2012 Sb., zákonem č.22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a novely zák. č. 100/2013 Sb., o bezpečných výrobcích uváděných na trh a do provozu, Nařízení vlády (NV) ČR a EU Směrnic a nařízení Evropského parlamentu – právně technických předpisů (ES, EHS, ES, EC, NEPR) ke stanoveným výrobkům k posuzování shody. Součástí dokumentace jsou projektový návrh i projektová specifikace, speciální požadavky na projekt a přehled norem i právně-technických předpisů. Projektovou dokumentaci zpracovává projektant s oprávněním od ČKAIT (zák. č. 360/1992  Sb. ve znění pozdějších předpisů a zák. č. 189/2008 Sb.) dle znění předpisu Stavebního zákona č. 183/2006 Sb., aj.

 

Konstrukční a výpočtová dokumentace – Dokumentace musí být v souladu s harmonizovanou (výrobkovou) normou, ev. technicky určenou normou a souvisejícími technickými normami pro strojní výrobky a zařízení, stavební výrobky, tlaková zařízení a jejich sestavy, plynová zařízení, energetická zařízení, také pro dopravní i manipulační prostředky (zařízení) aj., např. pro kovové konstrukce výrobků (zařízení) dle ČSN EN 1090-1, 2 a 3, ČSN EN 1990, ČSN EN 1993-1-1, ČSN EN 1999-1-1, pro tlaková zařízení dle ČSN EN 13445, ČSN EN 13480, ČSN EN 12952, ČSN EN 12953, ČSN EN 14025, pro plynová zařízení dle ČSN EN 12732, ČSN EN 1775, ČSN EN 15001-1 a 2, ČSN EN 12186, ČSN EN 12327 aj. Tvoří ji výkres sestavy, výkresy podsestav a detailů, včetně rozpisu materiálů a částí na výrobku (zařízení), ev. na odděleném kusovníku k dané dokumentaci. Dokumentaci zpracovává konstruktér ve spolupráci s projektantem, technologem, svářečským dozorem i techniky pro výpočty – specialisty (statika, dynamika, termodynamika, dilatace aj.).

Návody na provoz, údržbu, kontrolu a diagnostiku provozovaného výrobku – Návody musí být zpracovány pro stanovené výrobky k posuzování shody v souladu s kritérii rizik u výrobku (zařízení) zpracovaných výrobcem (zhotovitelem) výrobku (zařízení). To se požaduje v souladu s právně-technickými předpisy (NV ČR, EUS – ES, EHS, EC i NEPR) a harmonizovanými (výrobkovými) normami. Návody zpracovává konstruktér s techniky – specialisty i revizními techniky, ev. s pracovníky NDT kontroly a zkoušení i svářečským dozorem.

Výrobní dokumentace – Dokumentace je tvořena výkresovou konstrukční sestavou výrobku (zařízení) a detaily částí s pozicemi a s vazbou na rozpis materiálů a částí výrobku (zařízení), ev. oddělený kusovník materiálů a částí výrobku (zařízení). V rozpisu, ev. v kusovníku je uveden název, rozměr částí, TDP norma (technický dodací předpis), rozměrová norma, úroveň dokumentu kontroly dle ČSN EN 10204 (2.1, 2.2, 3.1, 3.2) v souladu s ČSN EN 10021 a ČSN EN 10168, hmotnost části, ev. jiné. V této dokumentaci v blízkosti rohového razítka a rozpisu materiálů a částí, ev. na výkresu podsestavy nebo detailu je nutné uvádět výrobní razítko (tabulku) s uvedením harmonizované (výrobkové) normy, normy pro toleranci výrobku částí (ČSN ISO 2768-1 a 2, ČSN EN ISO 13920), předpis technologie svařování, tepelného zpracování výrobku, součinitele svarového spoje nutného pro stanovení rozsahu kontrol a zkoušek svarových spojů, stupňů jakosti svarových (pájených) spojů (B, C, D dle ČSN EN ISO 5817, ČSN EN ISO 10042, ČSN EN ISO 14728), předpis kontrol a zkoušek na výrobku – části, dílu (zařízení) v souladu s výrobkovou normou a dle ČSN EN ISO 17635, ČSN EN ISO 17637), požadavky na povrchovou úpravu a její kontrolu (měření tloušťky nátěru, nástřiku barvy, pozinkování, galvanického pokovení, tepelného nebo termického nástřiku speciálními materiály v ϻm aj.). Dokumentace musí být v souladu s výrobkovými normami a právně-technickými předpisy. Tuto zpracovává konstruktér s technologem a odborem přípravy výroby firmy, ev. se svářečským dozorem.

Technologická dokumentace – Dokumentace je tvořena celkovým rámcovým postupem výroby, průvodkou operací na výrobku, ev. postupem tváření (lisování, ohýbání), postupem svařování WPS (dle ČSN EN ISO 15609), ev. postupem obrábění (hrubování, hoblování, frézování, soustružení, broušení, vrtání, vystružování aj.), ev.  postupem tepelného zpracování po tváření nebo svařování (dle ČSN EN ISO 17663, výrobkových norem, dokumentace), postupem čistění (ruční kartáčem, pískováním, tryskáním, chemicky aj.), ev. pasivací povrchu výrobku (dílu, části, svarů), postupem povrchové úpravy (nátěry, nástřiky, zinkování aj.) dle požadavku dle ČSN EN ISO 12944, ČSN EN ISO 8501, ČSN EN ISO 8504, ČSN EN ISO 1461, ČSN EN ISO 14713, výrobkové normy, kontraktu (obchodní smlouvy dle Občanského zákoníku), objednávky zákazníka. Tuto zpracovává odbor přípravy výroby, technolog a svářečský dozor firmy.

Kontrolní a zkušební dokumentace  – Dokumentace je tvořena plánem kontrol a zkoušek (PKZ) na výrobku (části, dílu), ev. zařízení. Plán obsahuje rozsah kontrol a zkoušek, např. vizuální a rozměrovou kontrolu je nutné provádět na 100 % výrobku (zařízení) a uvádí se do protokolu. Další rozsah kontrol a zkoušek je závislý na předpisu harmonizované (výrobkové) normy, předpisu v kontraktu (smlouvě) se zákazníkem, ev. v objednávce, dále dle předpisu konstrukční, ev. výrobní dílčí nebo celkové dokumentace. Rozsah kontrol a zkoušek předepisuje zpravidla konstruktér na výkrese nebo v technické výpočtové zprávě, ev. výrobní kontrola firmy dle TDP předpisu daného výrobku, který má zpracovaný pro zákazníka v souladu s požadavky norem a předpisů pro danou kategorii výrobku. Kontroly a zkoušení se provádí některou z metod dle ČSN EN ISO 17635 (VT, PT, MT, RT, UT, LT, ET, AE), ev. dle požadavku výrobkové normy tlakovou zkouškou, těsnostní hydraulickou zkouškou, funkční zkouškou aj. Výrobková norma také často předepisuje u některých výrobků provádění pracovní zkoušky k ověření materiálu a technologie při zhotovování daného výrobku (provádění vzorků kontrolních desek, vzorků trubek, profilů k ověření celistvosti a vlastností taveb polotovarů u použitých materiálů a ev. na nich provedených svarových spojů). Tyto patří do plánu kvality provádění výrobku (zařízení). Dokumentaci předepisuje konstruktér ve spolupráci s odborem řízení kvality, svářečským dozorem (I/EWE, I/EWT dle ČSN EN ISO 14731) i technologem firmy. O kontrolách a zkouškách se zpracuje protokol o kvalitě.

Smlouva o dílo – Uzavírá se mezi dodavatelem (zhotovitelem, výrobcem) a odběratelem (objednatelem, provozovatelem) dle Občanského zákoníku (OZ) č. 89/2012 Sb. §1724 až §1788 ve znění pozdějších předpisů. Ve smlouvě musí být uvedeny všechny důležité informace pro zhotovení díla, které mohou při budoucím užívání (provozu) významně ovlivnit jeho kvalitu, bezpečnost, životnost a spolehlivost. Smlouva se musí přesně odvolávat na prováděcí dokumentaci (projekční, konstrukční, výrobní, o požadované dodané kvalitě) ke zhotovení díla (výrobku, zařízení). Musí stanovit i rozsah předávací dokumentace pro objednatele (odběratele, provozovatele). Musí plně respektovat a uvádět právně-technické předpisy a harmonizované technické (výrobkové, související) normy nebo se na ně odvolávat v prováděcí dokumentaci (projekční, konstrukční, výrobní, provozní). Je nutné vždy dodržovat zákon č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o bezpečných výrobcích uváděných na trh a do provozu a právně-technickými předpisy NV ČR a EUS (ES, EHS, EC, NEPR). Dílo má vady, pokud provedení díla neodpovídá výsledku (požadavkům objednatele na kvalitu, komplexnost díla) určenému (stanovenému) v uzavřené smlouvě o dílo (Občanský zákoník č. 89/2012 Sb.)

Postup výroby – Postup se provádí za účelem dodržení hierarchie operací a provedení všech úkonů spojených s výrobou výrobku (dílu, části) i zařízení a podléhá dílčí kontrole operací na vstupu materiálu do procesu výroby, kontrole mezioperační a kontrole na výstupu z výrobního procesu. Je zpracován v souladu s průvodkou materiálu k jeho zpracování do konečné podoby výrobku a dílčí operace jsou potvrzovány kontrolorem výroby na průvodce nebo i v postupu. Postup požaduje výrobková norma a právně-technický předpis. Patří do plánu kvality provádění výrobku (zařízení). Postup zpracovává odbor přípravy výroby firmy s technologem výroby, ev. svářečským dozorem. Postup se potvrzuje v dílčích výrobních operačních bodech osobami, které výrobní operace na výrobku (zařízení) provádí.

Postup přípravy materiálu a čistění – Postup přípravy kvalitativně ovlivňuje dílčí i celkovou kvalitu výrobku (zařízení), jeho trvanlivost i spolehlivost v provozních podmínkách a také celkovou bezpečnost výrobku (zařízení) při jeho provozu. Má vliv na jeho častější poruchovost, odstávky a častější opravy, repase, ev. další vynucené rekonstrukce na výrobku (zařízení), rovněž pak má vliv na náročnější údržbu výrobku (zařízení). Postup vyžaduje výrobková norma a právně-technický předpis. Postup předepisuje technolog firmy, ev. svářečský dozor. Kvalita se potvrzuje v průvodce materiálu k výrobku nebo v postupu výroby.

 Postup dělení (střihání, řezání) materiálu – Postup je důležitý pro technologickou připravenost k dalšímu zpracování ve výrobě a k technologičnosti – proveditelnosti dalších operací na výrobku. Druh dělení materiálu je závislý požadavku přesnosti přípravy i kvality dělených (řezných) ploch dle ČSN EN ISO 9013, na kvalitě a předpisu TDP materiálu, předpisu výrobkové normy a výrobní dokumentace, provozních podmínkách namáhání výrobku a jeho očekávané trvanlivosti (životnosti), spolehlivosti a bezpečnosti výrobku (zařízení) v provozu. Postup předepisuje svářečský dozor nebo technolog firmy. Taktéž stanovuje kvalifikace. O kvalitě se zpracuje protokol.

Postup tváření (ohýbání, lisování, kování, prostřihování, děrování) – Postup se stanovuje za účelem dodržení kvality materiálu výrobku pro jeho další bezproblémové technologické zpracování ve výrobě a k předcházení vzniku nepřípustných vad materiálu (vnitřních i vnějších, včetně nevhodné výsledné struktury materiálu). Postup stanovuje výrobková norma. Postup předepisuje technolog firmy, ev. svářečský dozor. Taktéž stanovuje kvalifikace. O kvalitě se zpracuje protokol.

Postup svařování (pájení), lepení a spojování – Postupy svařování WPS a kvalifikace postupů WPQR (dle ČSN EN ISO 15609, ČSN EN ISO 15614 aj.) jsou pro tento zvláštní proces důležité z hlediska požadované kvality svarových spojů (jejich celistvosti a konečné struktury materiálu ve svaru a jeho tepelně-ovlivněné oblasti (TOO). Postupy stanovuje výrobková norma, kontrakt (smlouva) se zákazníkem, objednávka. Tyto předepisuje jmenovaný svářečský dozor firmy (I/EWT, I/EWE) dle ČSN EN ISO 14731. Taktéž stanovuje kvalifikace svářečů, páječů i operátorů.

Postupy lepení jsou rovněž důležité z hlediska kvality spojů. Předepisuje je technolog lepení (EBT, EBE),  ev. technolog firmy. Taktéž stanovuje kvalifikace lepičů. O kvalitě se zpracuje protokol.

 

Postup obrábění – Postup se stanovuje za účelem opracování materiálu polotovaru, vývalku, výkovku, odlitku, svařence, výlisku a to pro detaily výrobku (zařízení) do požadovaného tvaru a dle požadovaných tolerancí rozměru a funkčnosti. Postup předepisuje technolog dle dokumentace výrobku. Taktéž stanovuje kvalifikace pracovníků. O kvalitě se zpracuje rozměrový protokol.

Postup tepelného zpracování – Postup (TZ) je důležitý u materiálů výrobků, které po technologickém zpracování nutně vyžadují toto zpracování z důvodu snížení konečného napětí ve svarech, výkovcích, vývalcích, změny struktury materiálu výrobku (svaru a jeho TOO, výkovku, odlitku, v ohybu trubkového výrobku aj.), aby nevznikaly nepřípustné vady v materiálu výrobku po jeho technologickém zpracování a při jeho provozních podmínkách aj. Zpracování požaduje TDP materiálu i výrobková norma pro provádění výrobku. Pro svarové spoje se TZ provádí dle ČSN EN ISO 17663. Postup předepisuje svářečský dozor nebo technolog firmy. Taktéž stanovuje kvalifikace žíhačů, kaličů aj. O kvalitě se zpracuje protokol, ev. i se záznamem průběhu TZ.

Postup provádění povrchových úprav – Postup je požadován výrobkovou normou, technickou normou, kontraktem (smlouvou) se zákazníkem, objednávkou, výrobní dokumentací. Zaručuje a ovlivňuje kvalitu povrchu výrobku v provozních podmínkách a minimální korozní úbytky tlouštěk stěn materiálu výrobku, tj. i jeho trvanlivost a životnost.  Kvalita povrchové úpravy má vliv na četnost údržby a kontroly (diagnostiky) korozního úbytku stěny výrobku. Postup předepisuje specialista, technolog pro povrchové úpravy nebo svářečský dozor. Taktéž stanovuje kvalifikace provádějících pracovníků. O kvalitě se zpracuje protokol.

Postup dílenské montáže – Postup zpracovává konstruktér s technologem i svářečským dozorem firmy a pracovníky pro přípravu montáže dle konstrukční dokumentace a to jako dílenskou montážní dokumentaci. O provedení montáže se zhotoví protokol.

Postup spojování konstrukčních dílců – Postup zpracovává konstruktér s technologem a svářečským dozorem. Dokumentace určuje, které díly se spojí (svařováním, šroubovými, ev. nýtovými spoji při dílenské montáži v celky (podsestavy). O provedeném spojování se zhotoví protokol.  

Postup expedice výrobku (zařízení) – Postup se provádí za účelem bezpečné a spolehlivé dopravy na místo montáže, zajišťuje se nepoškozenost při dopravě a to přepravními obaly a uchycením na dopravních prostředcích i prostředky pro předcházení poškození a porušení výrobku (zařízení) v případě překládání, v rámci přepravy různými manipulačními i dopravními prostředky. Postup předepisuje a expedici zajišťuje expediční a marketingový odbor firmy. O expedici se zpracuje zpráva (protokol).

Postup montáže na místě instalace výrobku (zařízení) – Postupy zpracovává montážní odbor firmy ve spolupráci s manažerem projektu, technology a svářečským dozorem firmy i revizními techniky firmy. Dokumentace předepisuje konečnou montáž na místě instalace výrobku (zařízení), konečnou kontrolu, odzkoušení a funkčnost výrobku (zařízení). Předpis je stanoven pro validaci výrobku (zařízení) před uvedením do provozu, zkušební (náběhový) provoz i uvedení do provozu. O montáži se zpracuje závěrečná zpráva (protokol).

Postup při uvádění a zahájení provozu výrobků (zařízení) – Postup zpracovává konstruktér s montážním odborem firmy, manažerem projektu a specialisty (revizními techniky, techniky pro speciální zařízení). Postup je zpracován v technické zprávě (technickém dodacím předpisu) pro předání výrobků (zařízení). Zahájení provozu se provádí za účasti manažera projektu, montážních specialistů firmy a specialistů – techniků pro daný výrobek (zařízení). Musí se tímto zajistit soulad se smlouvou (kontraktem), platnými právně-technickými předpisy a normami v místě instalace a předpisy pro provoz výrobku (zařízení) v dané zemi. O zahájení provozu se zpracuje protokol (zpráva).

Postup předání výrobku (zařízení) zákazníkovi – Postup je stanoven v kontraktu (obchodní smlouvě), objednávce. Předávání výrobku (zařízení) probíhá za účasti obou účastněných stran – dodavatele (výrobce) a odběratele (provozovatele) výrobku (zařízení). Předání zajišťuje marketingový odbor výrobce (dodavatele) s manažerem projektu. O předání se zpracuje předávací protokol.

Předávací dokumentace – Dokumentaci obvykle tvoří konstrukční sestava výrobku (zařízení) s rozpisem nebo odděleným kusovníkem materiálu a částmi výrobku (zařízení), soupisy použitých  postupů při jeho zhotovování, dle kterých byl výrobek (zařízení) vyroben, protokoly o kontrolách a zkouškách na výrobku (zařízení), předávací zprávy a protokoly. Dále návod na provoz, kontrolu a údržbu i diagnostiku výrobku (zařízení) s uvedením rizik, které hrozí při jeho nesprávném používání (provozování). Zhotovitel vystavuje pro odběratele prohlášení o shodě dle právně-technického předpisu (NV ČR, ES, EHS, EC, NEPR) a ČSN EN ISO/IEC 17050-1 a 2 jako důkaz, že výrobek (zařízení) je bezpečný při jeho užívání k danému účelu, a to dle návodu na provoz, údržbu, kontrolu a diagnostiku během stanovené doby jeho životnosti (provozu) zpracovaného dodavatelem (zhotovitelem, výrobcem).

KOVOVÁ PRŮMYSLOVÁ POTRUBÍ  (ČSN EN 13 480-1 až 8)

Pozor – vyhrazená plynová zařízení mají i další požadavky, viz níže!

Každý potrubní systém je během své životnosti podroben četným zatížením. Buď jedním nebo kombinací z následujících : vnitřní nebo vnější tlak, teplota, tíha potrubí a obsahu, klimatická zatížení, dynamické účinky tekutiny, pohyby podloží a staveb, vibrace, zemětřesení, teplotní dilatace, namáhání na mez pevnosti při tečení, reakce pružných a tuhých podpěr, montážní předpětí. (Mez pevnosti při tečení max 1% se uvažuje pro 100 000 hod. provozu).

 

 

Průvodní dokumentace

Dle § 2 písm. e) NV č. 378/2001 Sb. musí průvodní dokumentace pro potrubí obsahovat mimo jiné soubor konstrukční dokumentace, výrobní dokumentace a provozních instrukcí:

Schéma potrubí a strojního zařízení; seznam projekčních a provozních podmínek; výkresy uspořádání potrubí a potrubních podpěr s rozměry; seznamy dílů a součástí potrubí s rozměry; normami a materiály; materiálové certifikáty (dokumenty kontroly) pro základní a svařovací materiály; seznam svářečů, páječů i operátorů, dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací plán, plán kontrol a zkoušek, seznam a doklady NDT personálu; dokumentace pro různé součásti např. armatury, zabezpečovací zařízení; dokumenty svařování (WPS, BPS, WPQR, BPAR); dokumenty NDT kontroly a zkoušení; dokumenty tepelného zpracování; dokumenty tlakových nebo ekvivalentních zkoušek; informace o značení; certifikát o shodě s konstrukční dokumentací a výrobkovou normou; prohlášení o shodě s předpisy pro výrobu (instalaci) a s dokumentací potrubí; protokol o tlakové zkoušce; kritéria rizik; provozní instrukce. Dále instrukce o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Vyhrazená plynová zařízení v působnosti MPSV (obdobně i další rezorty) mají určeny další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce nebo zástupce je odpovědný za bezpečné uložení všech dokladů, tvořících průvodní dokumentaci, po dobu minimálně 10 let.

NETOPENÉ TLAKOVÉ NÁDOBY (ČSN EN 13 445-1 až 8)

Každá netopená tlaková nádoba je během své životnosti podrobena zatížením, buď jedním nebo kombinací z následujících:  vnitřní nebo vnější tlak, maximální hydrostatický tlak obsažené tekutiny při provozních podmínkách, teplota, hmotnost nádoby, maximální hmotnost obsahu při provozních podmínkách, hmotnost vody při hydraulické tlakové zkoušce, zatížení od větru, sněhu a ledu, zatížení od zemětřesení; ostatní zatížení od podpěr nebo reakcí na nádobu, včetně zatížení během přepravy a montáže; napětí vyvolaná podpěrnými nohami, opěrnými prstenci, nosníky, sedly, vnitřními konstrukcemi nebo potrubními přípojkami; rázová zatížení vyvolaná nárazy vody nebo pulzováním obsahu nádoby, ohybové momenty nádoby; napětí způsobená rozdíly teplot včetně přechodových stavů a rozdílnými hodnotami součinitelů teplotní roztažnosti; napětí vyvolaná kolísáním tlaku, teploty a vnějšími zatíženími působícími na nádobu; napětí vyvolaná rozkladem nestabilních tekutin.

Mohou nastat případy zatížení: normální provozní zatížení, mimořádné případy zatížení a zatížení při zkouškách.

Uvažované způsoby poruch: zřejmá plastická deformace, plastická nestabilita, elastická nebo plastická nestabilita (zborcení), postupná deformace, únava.

Průvodní dokumentace netopených tlakových nádob dle typu a složitosti nádoby musí obsahovat:

Seznam dokladů pro každou nádobu, technické podmínky zařízení, výrobcem zpracovanou analýzu nebezpečnosti, konstrukční a výrobní plán, pevnostní výpočet a výkresy, posouzení konstrukce (schválení konstrukce), odsouhlasení modelu (schválení typu), seznam použitých materiálů na nádobu, dokumenty kontroly základních a svařovacích materiálů, postupy pro zajištění identifikovatelnosti materiálu, plány jakosti nebo program zkoušek, postupy tváření, údaje o úpravě dílců (tváření, úkosování), seznam použitých schválených svařovacích (pájecích) postupů WPS, BPS, WPQR, BPAR a schválených svářečů (páječů) i svářečských operátorů, dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací plány, kontrolní plány, postupy svařování WPS a pájení BPS, seznam všech subkontrahovaných úkonů nebo subdodávek, výsledky zkoušek kontrolních desek, seznam postupů NDT kontrol a zkoušek a použitého kvalifikovaného personálu, protokoly o zkouškách NDT (včetně radiogramů), postupy a výsledky tepelného zpracování po svařování, kopie zpráv o neshodách i postupy oprav, protokol o konečné přejímce a kontrole po tlakové zkoušce, protokol o tlakové zkoušce, protokol o rozměrové kontrole (po smontování), záznam o značení a detaily štítků (otisk, fotografie), kopie písemného prohlášení výrobce o shodě s touto normou, kritéria rizik a dokumentací, provozní návody v souladu s ČSN EN 764-6. Dále instrukce o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Jelikož tyto nádoby v provozu jsou (v působnosti MPSV) až na výjimky vyhrazenými tlakovými zařízeními, platí pro ně řada dalších bezpečnostních předpisů.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tato zařízení vyhrazenými tlakovými zařízeními v působnosti MPSV, (obdobně i v jiných rezortech) mají určeny i další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce nebo zástupce je odpovědný za bezpečné uložení všech dokladů, tvořících průvodní dokumentaci, po dobu minimálně 10 let.

VODOTRUBNÉ KOTLE A VÁLCOVÉ KOTLE I POMOCNÁ ZAŘÍZENÍ – (ČSN EN 12 952-1 až 16, ČSN EN 12 953-1 až 12), v době provozu vyhl. č. 18/1979 Sb. v platném znění

Každý vodotrubný a válcový kotel je během své životnosti podroben zatížením:  vnitřní tlak, teplota, namáhání na podpěrách, ohýbání bubnu nebo komory jako nosníku vlivem hmotnosti, lokální namáhání přenášená na bubny; teplem indukované síly a momenty, které vznikají v systémech potrubí nebo jejich působením; lokální namáhání trubek v důsledku navařovaných konstrukčních částí; rychlé a časté tlakové a teplotní změny, zatížení od obsahu kotle, zatížení od všech zavěšených součástí v kotli, namáhání způsobená tlakovými rozdíly při spalování paliva v ohništi a kotlových tahů, namáhání ve spojích mezi kotlem a jinými částmi, namáhání na únavu, namáhání na mez tečení, namáhání povětrnostními vlivy a seizmickými vlivy. Cyklické namáhání se uvažuje při 500 uvedení do provozu ze studeného stavu. Únavové namáhání – předpoklad 2000 cyklů uvedení do provozu ze studeného stavu vyvolá mezní hodnoty poškození materiálu částí kotle.

Průvodní dokumentace (§ 2 písm. e) NV č. 378/2001 Sb.) vodotrubných a válcových kotlů a pomocných zařízení musí obsahovat alespoň: popis vodotrubného kotle, umístění identifikačních značek, výkresy celkového uspořádání kotle, výrobní výkresy částí namáhaných tlakem, přehled tlouštěk různých částí namáhaných tlakem a korozních/erozních přídavků, seznam základních materiálů a materiálová osvědčení (dokumenty kontroly), seznam svařovacích materiálů a jejich osvědčení (materiály kontroly); seznam použitých příslušných postupů svařování, které uvádějí odkazy na dané schválené postupy svařování; (pájení) – WPS, BPS, WPQR, BPAR; dokumentace a doklady svářečského dozoru, svařovací a kontrolní plány, seznam schválených svářečů podílejících se na výrobě i montáži a jejich referenční čísla kvalifikačních osvědčení; rozsah a místo NDT kontroly s protokoly zkoušek, včetně seznamu postupů NDT i seznamu zkušebních techniků s referenčními čísly jejich kvalifikace; podrobné údaje o všech schválených projektových modifikacích, výrobních změnách; kritéria rizik, protokoly o hydraulické zkoušce, prohlášení o shodě výrobce s touto normou a dokumentací. Dále údaje (instrukce) o pravidelných kontrolách, zkouškách a revizích po předepsané době provozu.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tyto kotle vyhrazenými tlakovými zařízeními v působnosti SÚIP Opava (MPSV, obdobně pak i v jiných rezortech) mají určeny další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce je zodpovědný za uchování průvodní dokumentace minimálně 10 let.

VYHRAZENÁ PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ

Podle vyhlášky ČR č. 21/1979 Sb. v platném znění jsou vyhrazená plynová zařízení rozdělena do sedmi skupin, na zařízení pro:

1. Výrobu a úpravu plynů
2. Skladování a přepravu plynů
3. plnění nádob plyny včetně tlakových stanic
4. Zkapalňování a odpařování plynů
5. zvyšování a snižování tlaku plynů
6. rozvod plynů
7. spotřebu plynů spalováním

Toto rozdělení není totožné s tříděním zařízení podle předpisů, navazujících na zákon 22/1997 Sb. Mohou tak vznikat rozdíly v požadavcích při přejímání zařízení do provozu.

 

Některé normové dokumenty:

ČSN EN 437, ČSN EN 1555, ČSN EN 1594, ČSN EN 1775, ČSN EN 1776, ČSN EN 1918, ČSN EN 12 007, ČSN EN 12 186, ČSN EN 12 279, ČSN EN 12 583, ČSN EN 12 732, ČSN EN 15 493, ČSN EN 15 494, ČSN 38 6405, ČSN EN 15001-1, ČSN 38 6462 a další).

Každé plynové zařízení je během živnosti podrobeno různým zatížením: zkušební přetlak, jmenovitý přetlak, mezní přetlak, nejvyšší provozní tlak, tlak při zkoušce těsnosti a pevnosti, referenční a provozní teplota (nejnižší a nejvyšší), silami od zásypu plynovodu v zemině, silami od napojení odboček, síly od napájení na nosnou konstrukci a na jiná přídavná zařízení, síly od záplav, námrazy, sněhu a větru, seizmicity, erozí zeminy aj.

Průvodní technická dokumentace musí obsahovat soubor základních informací (dokumentů) o tom, že základní části zařízení jsou správně bezpečně navržena, a že instalace pro provoz je ve shodě s výrobkovou normou i technickými předpisy; tj. projekční, konstrukční, výrobní, montážní a provozní doklady, včetně dokladů pro údržbu.

Rozsah dokumentace je následující: projektová specifikace, technická výpočtová zpráva, konstrukční specifikace, doklady o použitých materiálech (dokumenty kontroly), postupy výroby a montáže, svařovací a pájecí postupy (WPS, BPS) a jejich schválení protokoly WPQR a BPAR, seznam kvalifikace svářečů, páječů i operátorů a dokumentace i doklady svářečského dozoru, svařovací plány, plány kontrol a zkoušek, protokoly o zkouškách zařízení – zkouška pevnosti (tlaková, těsnosti), seznam kvalifikací pracovníků NDT, protokol o přejímce, doklady systému řízení jakosti i výroby a navrhování, stavbě, zkoušení provozu, opravě a údržbě, doklady o protikorozní ochraně i mechanickému poškození plynovodu, doklady bezpečnosti provozu (pravidla) pro provoz, údržbu a kontrolu stavu zařízení (systém řízení bezpečnosti), havarijní plán, provozní řád, kriteria rizik, dokumenty požární ochrany (elektrické izolace) a systém detekce úniku plynu, doklady ochrany proti blesku a uzemnění, protokoly o kontrole a revizi zařízení, stavební deník, prohlášení dodavatele o shodě s normou a dokumentací.

Provozní dokumentace

Podle § 2 písm. f) NV č. 378/2001 Sb. musí provozní dokumentace obsahovat doklady tvořící průvodní dokumentaci (§ 2 písm. e), záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel (provozovatel). Pokud jsou tato zařízení vyhrazenými tlakovými zařízeními v působnosti MPSV, (obdobně i v jiných rezortech) mají určeny i další požadavky pro bezpečný provoz závaznými i nezávaznými předpisy.

Výrobce je zodpovědný za uchování průvodní dokumentace minimálně 10 let.

KVALIFIKACE A OPRÁVNĚNÍ VÝROBCE, MONTÁŽNÍ FIRMY PRO TLAKOVÉ NÁDOBY A TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ

[TZS dle NV č. 26/2003 Sb., NV č. 621/2004 Sb. (PED 97/23/ES), pro JTZ dle NV č. 20/2003 Sb. (2009/105/ES, 87/404/EHS), pro PTZ dle NV č. 208/2011 Sb. (2010/35/EU)]

 

Tlakové nádoby a zařízení: nádrže, zásobníky, neohřívané a ohřívané nádoby, potrubí, výměníky tepla, vodotrubné a válcové kotle, sestavy tlakových zařízení, výstroj k tlakovým zařízením, sudy, cisterny, láhve na technické plyny, vzdušníky, přepravitelná tlaková zařízení s ventily a příslušenstvím, cisternová a bateriová vozidla a vozy, snímatelné cisterny, cisternové kontejnery, cisternové výměnné nástavby s nádržemi z kovových materiálů a více článkové kontejnery na plyn (MEGC) i s jejich ventily a dalším příslušenstvím, malé nádobky obsahující plyn (UN 2037) – plynové kartuše.

1. Schválená technická dokumentace – projekt a prováděcí dokumentace:

konstrukční, výrobní, kontrolní, zkušební, montážní, provozní, prohlášení o shodě (dle Stavebního zákona č. 183/2006 Sb., zák. č. 490/2009 Sb., zák. č. 155/2010 Sb., zák. č. 34/2011 Sb. i zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tj. zák. č. 100/2013 Sb., o bezpečných výrobcích, uváděných na trh a do provozu, nařízení vlády NV ČR, evropských směrnic ES, EC, EHS, NEPR, dle kontraktu, výrobkových a technických norem – kontrolu a schválení provádí Stavební úřad, Úřad inspekce práce, Orgán hygieny, Orgán požární ochrany, Orgán životního prostředí, Česká obchodní inspekce, ev. jiné úřady).

1. Kvalifikace a předpoklady způsobilosti výrobce, montážní firmy:

• „Certifikát způsobilosti – Kvalifikace výrobce“ k provádění kovových konstrukcí výrobků, včetně montáže, oprav, repasí, rekonstrukcí (dle ČSN 73 2603, ČSN 73 2604, ČSN EN 1993-1-1, ČSN EN 1999-1-1, ČSN EN 1090-1,2 a 3, ČSN EN 1990, ČSN EN 13 480, ČSN EN 13 445, ČSN EN 12 952, ČSN EN 12 953, aj.)
• Posouzení shody technické, konstrukční, výrobní dokumentace výrobku s předpisy a normami (NV, ES, EC, EHS, harmonizovanými normami, technicky určenými normami, ev. s požadavky technických pravidel a norem) i její schválení k realizaci výrobku dle národních předpisů a norem (př. dle EN 764, EN 13 445, EN 13 480, EN 12 952, EN 12 953, aj.).
• Posouzení shody při zabezpečování systému řízení kvality výroby a výrobků, ev. systému k managementu kvality, dohled, dozor
• Přezkoušení typu výrobku a ověření výrobku
• Posouzení shody zařízení dle postupů posuzování shody (A až H1) a označení výrobku značkou „CE“ a štítkem.
• Certifikát ES přezkoušení typu zařízení, ev. Certifikát ES přezkoušení návrhu, ev. ES certifikát o shodě

(Výše uvedené musí být ve shodě s NV, ES, EC, EHS – směrnicemi CZ a EU).

1. Zavedený a certifikovaný systém řízení kvality i výroby:

• Systém kvality svařování a výrobních procesů (dle ČSN EN ISO 3834 – 1 až 6)
• Systém managementu kvality (dle ČSN EN ISO 9001)
• Systém environmentálního managementu (dle ČSN EN ISO 14 001)
• Systém managementu bezpečnosti práce (dle ČSN OHSAS 18 001)

1. Kvalifikace personálu: Projektant, konstruktér (IWSD), technolog, mistr, kontrolor, pracovníci výroby a montáže, svářečský dozor (EWS, EWT, EWE), svářečský kontrolor, svářeči, páječi, svářečští pracovníci, strojní kvalifikovaný personál, aj.

• Strojní kvalifikovaný personál – koordinátor stavby, stavební dozor, technolog, pracovníci výroby a montáže dle zákona č. 490/2009 Sb., zák. č. 155/2010 Sb., zák. č. 34/2011 Sb., zák. č. 100/2013 Sb. i zák. č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády NV, výrobkových norem i norem kvality
• Svářečský dozor (inspektor) – dle ČSN EN ISO 14 731
• Svářečský kontrolor (výrobní kontrolor) – dle ČSN EN ISO 17 637, ČSN EN ISO 17 635, ČSN EN 473 (ČSN EN ISO 9712)
• Svářeči dle ČSN EN 287-1 a 6, ČSN EN ISO 9606-1 až 5, ČSN EN 12 732, operátoři, seřizovači dle ČSN EN ISO 14732, páječi dle ČSN EN ISO 13 585, svářeči plastů (ČSN EN 13 067).

1. Kvalifikované postupy výroby, montáže, výrobních procesů, včetně svařování WPS a WPQR, BPS a BPAR (dle ČSN EN ISO 3834-1 až 6, ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 15 609 -1 až 6, ČSN EN ISO 15 610 až 15 614 – 1 až 13, ČSN EN ISO 14 555, ČSN EN ISO 15 620, ČSN EN 13 134, ČSN EN ISO 17 663, ČSN EN 1011-1 až 8, ČSN EN ISO 12 944, ČSN EN ISO 8501, ČSN EN ISO 8504, ČSN EN ISO 1461, ČSN EN ISO 14 713, tj. povrchových úprav a dle výrobkových norem).
2. Kontrola a zkoušení (NDT, DT) – dle výrobkových norem v souladu s ČSN EN ISO 17 635, ČSN EN ISO 17 637, ČSN ISO 2768-1 a 2, ČSN EN ISO 13 920, ČSN EN ISO 9013, ČSN EN ISO 5817, ČSN EN ISO 10 042, stavební, funkční, těsnostní, tlakové zkoušky, aj.).
3. Druhy dokumentací zpracovaných k těmto výrobkům

Dle požadavků Evropských směrnic (ES, EC, EHS, NEPR), zák. č. 100/2013 Sb., zák. č. 490/2009 Sb., zák. č. 155/2010 Sb., zák. č. 34/2011 Sb., zák. č. 100/2013 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČR (NV), harmonizovaných a technických norem i kontraktu (obchodní smlouvy), je nutné zpracovávat k výrobkům a technickým zařízením v určitém rozsahu níže uvedenou dokumentaci.

1. Projekční + projektová specifikace a řešení
2. Konstrukční + konstrukční specifikace a řešení
3. Výpočtové (statika, dynamika, dilatace, termodynamika)
4. Technologické (řezání, stříhání, obrábění, tváření, slévání, svařování, tepelné zpracování, povrchová úprava)
5. Výrobní (výrobní postupy, instrukce, plány řízení výroby, aj.)
6. Kontrolní (kontrolní plány, protokoly NDT a DT kontrol, plány řízení jakosti, aj.)
7. Zkušební (zkušební plány, protokoly NDT a DT zkoušek, aj.)
8. Montážní (postupy a kontrolní plány i protokoly, aj.)
9. Provozní (provozní řád a podmínky, návody na obsluhu a provoz, aj.)
10. Servisní (obnova – repase, rekonstrukce, kontrola, zkoušení, revize, diagnostika) a dílčí protokoly
11. Revizní (revizní zprávy a protokoly)
12. Inspekční (inspekční zprávy a certifikáty)
13. Certifikační (dokumenty, zprávy, certifikáty)
14. Prohlášení o shodě výrobku a technických zařízení s dokumentací, předpisy i normami (dokumenty a doklady)
15. Posuzování i prokazování shody výrobků a technických zařízení s dokumentací, předpisy i normami a certifikace typu, návrhu, shody (dokumenty, doklady, zprávy, certifikáty)
16. Technické posudky [konstrukcí výrobků tlakových zařízení – potrubí, výměníků, nádob, kotlů, cisteren, sudů, láhví, také technických zařízení (tlakových, plynových, zdvihacích, strojních, energetických, chemických, technologických), konstrukcí stavebních i strojních, elektrických výrobků, technických materiálů a technologií]
17. Znalecké posudky (materiálů, technologií, konstrukcí strojů i staveb a technických i technologických zařízení).

(Nové legislativní předpisy pro tlaková zařízení 2014/68/EU a 2014/29/EU jednoduché tlakové nádoby budou uvedeny v účinnost v tomto roce 2015).

Příspěvek z 15. odborného fóra TLAK 2015